COMTES FHT a.s.

Lukáš Smelík: Když dojde na chytrou výrobu, tedy Smart Industry, což je také název konference, která proběhne 23. října v Pardubicích, tak nemůžeme brát digitalizaci jako bernou minci a bavit se pouze o digitalizaci. On ten průmysl pořád zůstává velice fyzickým místem a jednou z věcí, kterou v něm můžete řešit, je také kvalitní kovový materiál. A o tom si budeme povídat v následujících minutách s Liborem Krausem, zástupcem společnosti COMTES FHT. Já vás vítám a rovnou se zeptám, jak vnímáte vy pojem Smart Industry, když nejste čistě kovaný v té digitalizaci?

Libor Kraus: Takže za mě také dobrý den. Já bych řekl, že Smart Industry není zdaleka jenom digitalizace, protože Smart Industry je i o chytrých nějakých snímačích, o chytrých materiálech a o vlastně celé chytré výrobě. Takže ta naše úloha, protože COMTES FHT je výzkumná organizace, která se zabývá právě výzkumem vývojem kovových materiálů a technologiemi jejich zpracování. Takže chytrou výrobu samozřejmě respektujeme, používáme ji a uplatňujeme ji právě při inovacích v oblasti kovových materiálů.

Lukáš Smelík: My se snažíme cílovému publiku předat základní informaci a že to Smart Industry taky o chytrých lidech. Předpokládám, že ve vaší výzkumné organizaci jich máte spoustu, ale
dokázal byste popsat nějaké typické projekty, aplikace a segmenty, kde ta vaše práce přináší ty reálné výsledky?

Libor Kraus: Ano, máme spoustu chytrých lidí a to od techniků až po akademicky oceněné výzkumníky, kteří mají tituly docentů nebo profesorů. A těch našich aplikací je celá spousta. My, protože děláme hlavně aplikovaný výzkum, tak valná většina našich výsledků je uplatňována někde v praxi. Ať už to jsou výrobní společnosti, ať už je to praxe třeba i v řízení státu nebo v řízení a uplatnění nějakých norem, které potom jsou obecně platné. Například náš kolega profesor Džugan je hlavním autorem dvou světových norem, které vydalo ASTM, což je americká normotvorná společnost, převzalo je evropské ISO, takže tyto normy jsou platné po celém světě a jsou to normované postupy na zkoušení třeba vzorků při 3D tisku, což je, řekl bych, hodně smart technologie.

Lukáš Smelík: To rozhodně, když dojde na aditivní výrobu, tak to slovo smart už se tam hodně nabízí, tak možná u něho můžeme chviličku zůstat. Jaké dnes vidíte typické možnosti aplikace toho kovového 3D tisku? Doufám si říct, že pro spoustu firem ještě to je častokrát abstraktní pojem, ale vím, že vy už v praxi nějaké projekty máte, tak kde třeba nachází uplatnění nejčastěji?

Libor Kraus: Tak projektů je spousta a i to uplatnění je hodně široké. Musíme si ale uvědomit, že 3D tisk, protože my se zabýváme 3D tiskem kovových materiálů a to není zrovna levná záležitost. Není to levná tiskárna na plasty, kde si koupíte plastovou cívku a tisknete si jakékoliv polotovary. U nás takové tiskárny stojí až desítky milionů Kč a prostě spékají se přitom kovy nejrůznějšího složení od běžných, no třeba od hliníkových a titanových nízkotavitelných slitin až třeba po nyklové superslitiny. A potom ty vytištěné polotovary nebo hotové výrobky, tak jsou poměrně drahé, čili musí se počítat s ekonomikou 3D tisku. No a používají se, řekl bych, ve dvou takových rovinách. Jedna rovina je, že se tisknou velice přesné výtisky, kde je složité třeba vyrobit určité tvary nebo nějaké průvlaky nebo nějaké vedení pro chlazení a podobně, které se prostě běžnými obráběcími postupy nebo i speciálními obráběcími postupy vyrobit nedají. A nebo druhá věc, používají se poměrně dost při náhradách, při jakoby rychlejší výrobě. náhradních dílů, protože jsou náhradní díly, které vyrábíte složitými postupy. Třeba musíte zhotovit formu nalití, něco vykovat a podobně. Trvá to několik měsíců, než vůbec zhotovíte nářadí na tuto výrobu a než potom ten díl dokážete nahradit. Kdežto při 3D tisku si vyrobíte počítačový model a řádově ve dnech třeba dokážete takovou součást vyrobit. Je to samozřejmě dražší než původní výroba, ale ten efekt času tam hraje taky významnou roli. Další věc jsou třeba i renovace různých jako zborcených ploch nebo různých tvarově obtížně vyrobitelných ploch. My jsme třeba dělali renovace pomocí 3D tisku na složitá nářadí, na opracování kovů, které mají, řeknu třeba desetinásobnou životnost oproti původně vyrobeným nástrojům. Jsou třeba dvakrát dražší než původní nástroje, ale mají desetinásobnou životnost, takže v podstatě jsou pětkrát výhodnější, než když si nářadí vyrobíte klasickou cestou.

Lukáš Smelík: Máte za sebou už dlouhou 25 letou historii. Předpokládám, že kdybychom chtěli vyjmenovat všechny zajímavé projekty a všechno, čím jste se zabývali, tak na to nám stopáž nestačí. Ale kdybyste měl vybrat třeba jeden nebo dva projekty z poslední doby, které vám třeba osobně udělaly radost nebo byly něčím pro vás specifické a zajímavé, co by to bylo?

Libor Kraus: Já začnu možná s tím, co jste zmínil na začátku, protože COMTES opravdu v letošním roce slaví 25 let svojí existence a můžu říct, že svojí úspěšné existence, protože my jsme před 25 lety začínali v podstatě jako inženýrská firma ve dvou pronajatých kancelářích se šesti zaměstnanci a po 25 letech máme, dá se říct, výzkumný ústav evropské kvality s více než stovkou zaměstnanců, kteří jsou velmi kvalifikovaný řešit celou řadu problémů v oblasti výzkumu a vývoje kovových materiálů a jejich výroby. Takže i pro nás je to tak trochu americký sen, jak vůbec jsme se dokázali za těch 25 let posunout a s kým vším a pro koho všeho jsme za tu dobu mohli pracovat. Když bych měl zmínit jeden projekt z poslední doby, tak v letošním roce firma Volkswagen dostala cenu Swedish Steel Price za projekt, který se jmenuje Sibora. Je to projekt nové unikátní oceli na karoserie karoserie aut a COMTES společně s další ještě německou vývojovou firmou, tak právě pracovali na vývoji tohoto materiálu pro Volkswagen. Jsme samozřejmě zmíněni jako hlavní partneři i v tom švédském ocenění firmy Volkswagen.

Lukáš Smelík: My jsme si před natáčením povídali o dalších projektech a určitě pro spoustu posluchačů, návštěvníků je zajímavost, že máte bohaté zkušenosti třeba i s obranným průmyslem, což je teďka taková meka pro všechny, kdo mají odbyt horší ve strojírenství obecně, tak přemýšlí nad tím, jak dodávat do obranného průmyslu. Co třeba tam děláte a jak pro vás bylo složité proniknout do této infrastruktury dodávek?

Libor Kraus: Obranný průmysl. Já mám jeden takový malý problém a to je to, že celá řada našich aktivit a zvlášť v obranném průmyslu tak probíhá, protože pracujeme přímo pro konkrétní firmy a společnosti, tak probíhá pod smlouvami o mlčenlivosti. Takže asi nemůžu úplně konkrétně mluvit o tom, co pro jakou konkrétní firmu jsme kde dělali. Ale můžu říct, že těch zakázek pro obranný průmysl historicky bylo několik a v poslední době se poptávka po těhletěch aktivitách velice zvyšuje. Můžu asi říct, že jsme dělali třeba vývoji tváření, já nevím, podkaliberních střel pro armádu. Dělali jsme různé numerické simulace. Dokonce jsme měli poptávky ze středního východu po výrobě dutých hřídelů, ze kterých se vyklubali potom dělové hlavně, takže jsme od toho rychle utekli. Ale děláme třeba vývoj tváření různých dělostřeleckých nábojů nebo hilzen pro tyto náboje. Dělali jsme třeba projekty s německými a švédskými firmami, které byly zaměřené na přesnost střelby, kde se vlastně optimalizovala hlaveň toho té zbraně, tak aby byla přesněji vyrobená, lépe vyrobená, aby měla lepší parametry a tím pádem tedy se zpřesňovala ve finále střelba. Podávali jsme projekty do EDF, do Evropského obranného fondu, zase společně s německými partnery. Máme i uzavřenou nějakou alianci, kde vyvíjíme materiály právě pro obranný průmysl. Dělali jsme na materiálech třeba pro pancíře. Je těch aktivit celá řada, ale jak říkám, dost obtížně se mi popisují konkrétní věci právě v téhleté oblasti.

Lukáš Smelík: Tak zkusíme být konkrétní v odpovědi na tuto otázku. Pokud byste si měl přát nějaký projekt, se kterým za vámi přijdou třeba návštěvníci konference Smart Industry, co by to bylo? Čím byste byli rádi, kdyby vás někdo oslovil? Je tam nějaká výzva, kterou byste třeba rádi splnili?

Libor Kraus: To je strašně obtížná otázka, protože já to otočím, pro nás v podstatě každý projekt, nemusí to být jenom z obraného průmyslu, může to být z jakékoliv oblasti, která se týká uplatnění, výroby, výzkumu, v oblasti kovových materiálů, tak je výzva. Já říkám, že každý problém je pro nás příležitost na jeho vyřešení. Takže už název společnosti COMTES je v anglické zkratce kompletní technologický servis a o to my se snažíme. V podstatě celou dobu se snažíme dělat věci od myšlenky až po prototyp. Máme hodně dobře vybavené laboratoře na vůbec od výzkumu vývoje až po zkoušení a testování. Máme i akreditované určité zkoušky, kterými můžeme potom testovat kvalitu těch výchozích těch výchozích výrobků, které potom firma může produkovat na trh. Takže já nemůžu říct, že bych měl nějakou konkrétní vizi na konkrétní problém, ale můžu říct, že se věnujeme každému problému, se kterým nějaká aplikační společnost za námi přijde a chce něco takového uplatnit.

Lukáš Smelík: Já moc děkuji a věřím, že to možná byla i výzva pro vás. Navštivte konferenci Smart Industry, pobavte se ze společností COMTES FHT a možná společně vytvoříte tu výzvu, na kterou jsou teď aktuálně připraveni. Děkuju.

Libor Kraus: Já děkuju také. Na shledanou.