InfoConsulting Czech s.r.o.

Lukáš Smelík: Společnost InfoConsulting přistupuje k problematice Smart Industry po svém, tedy zkratkou ERP, což je doména právě této společnosti. O ERP společnosti InfoConsulting, konkrétně o IFS systému. Bude hovořit na konferenci s vámi třeba Milan Tesař, který je připravený na dnešní rozhovor a už se určitě těší, aby nám objasnil, jak sám vnímá ten pojem Smart Industry, což není jen název konference, která proběhne 23. a 24. října v Pardubicích, ale rozhodně je to i pojem, který by nás měl posunout k té chytré výrobě. Je ERP ta cesta k chytré výrobě.

Milan Tesař: Díky. Dobrý den. Dobrý den všem. Já se těším na konferenci a Smart Industry chápu jako pojem, který je s náma už nějakou dobu, celkem celkem dost let a zahrnuje spoustu různých technologií a my s tím naším ERP se vlastně řadíme k těm základům, na kterých tu chytrou výrobu můžeme nebo můžete stavět. Protože proto, aby vlastně člověk mohl postavit robustní továrnu, robustní chytrou výrobu, tak potřebuje nějakou datovou základnu a potřebuje řídit procesy od začátku, od objednávky, od zákazníka až do samého konce k té expedici a mezitím všechno musí probíhat efektivně a musíme vědět, co na co navazuje, co s čím souvisí a předávat si mezi sebou informace. A to je ta naše doména. To je to je doména ERP a myslím si, že k tomu, abyste skutečně mohli něco postavit, tak to ERP na základu musí být dostatečně robustní.

Lukáš Smelík: Já možná mám takovou otázku, která padá spíše v tom zákulisí. Ono těch zkratek těch systémů je poměrně dost. Nicméně právě to ERP je o komplexnosti. V čem je výhoda, když je výroba řízená takhle z jednoho komplexního místa? Naopak oproti tomu protipólu, kdy je systém pouze pro výrobu. Vím, že tam jste často ve při v těch názorech, ale v čem vy vidíte tu výhodu toho komplexního systému, jako je ERP?

Milan Tesař: Z mýho pohledu, a já jsem možná trochu zaujatý, ale skoro bych tvrdil, že to jinak nejde, než že prostě v tom základu musí být ERP, ať už se nad tím postaví cokoliv, protože výroba potřebuje na jedný straně vědět, co má vyrábět a tomu říká buď nějaký plán nebo nějaká objednávka od zákazníka, takže to musí být nevyhnutelně propojený s prodejem. Výroba potřebuje z něčeho vyrábět. To znamená, potřebuje nějaký materiál, potřebuje nějaké polotovary třeba v od kooperantů a podobně a potřebuje něco expedovat nějakou dopravou. To znamená, když tu výrobu seřízneme, jenom na to vyrábím a nemám to propojený s tím zbytkem, tak je to velice jakoby necelý, řekl bych. A to jsem ještě zapomněl na údržbu, protože samozřejmě při výrobě potřebujete různý nástroje, používáte výrobní zařízení, používáte měřidla v kvalitě a všechno tohlencto potřebujete udržovat a všechno toto ve finále ovlivňuje to, jakým způsobem vyrábíte, jak kvalitně vyrábíte nebo jak plánujete výrobu. Takže tím, že tyhlencty informace, který jdou z jednotlivých vlastně oblastí nebo oddělení firmy sdílíte v jednom systému, tak těžíte z jejich vzájemného propojení.

Lukáš Smelík: Už jsem zmínil, že páteří vaší nabídky je ERP systém. Kdyby byl zcela konkrétní, tak je to systém IFS. IFS se rozhodlo, že do toho názvu už po nějaký čas přidává i to kouzelné slovo cloud. Jak jsou české firmy ochotné přijímat řešení, které je vystaveno do cloudu? Je to něco, z čeho mají stále obavy a nebo už je to běžně přijímaný standard?

Milan Tesař: IFSko přidalo skutečně k názvu nové verze ten přídomek Cloud, čímž trošičku maté, protože zároveň IFS dává svým zákazníkům na výběr a zákazníci si můžou vybrat mezi způsobem provozu, jestli půjdou do cloudového, řekněme software SaaS provozu, nebo jestli půjdou do nějaké jiné alternativy provozu. A pořád je to ten stejný systém a já jsem za to hrozně rád. Protože cloud není vhodný pro všechny, není to všelek na všechno a je potřeba se rozhodnout, co v té konkrétní situaci pro konkrétní firmu je lepší. My se docela výrazně specializujeme i na firmy, který jsou v rámci letectví a obrany a tam je to s cloudem z mnoha důvodů trošičku složitější. Takže když vezmu třeba naši poptávku konkrétní, tak řekněme 50 na 50, možná aktuálně trošičku víc ve prospěch cloudu je ta odezva z trhu. Takže rozhodně cloud není sprosté slovo. Firmy nad tím reálně používají a reálně uvažují, ale zároveň jim dáváme volbu vybrat si způsob provozu, který jim vyhovuje. Zatímco u toho cloudu to asi na některé české zákazníky nemusí fungovat.

Lukáš Smelík: Novinkou máte taky IFS AI. Ta umělá inteligence přece jenom je trošku hezčí buzzword pro každého, ale v čem si může váš zákazník představit tu výhodu zapojení umělé inteligence právě do toho ERP systému? Kde jsou ty skryté výhody, co ta umělá inteligence umožní?

Milan Tesař: Když si vezmu tu technickou stránku, tak asi ta nejzásadnější výhoda je, že člověk nemusí v této době vlastně nic řešit a AI je nativně obsažená v ERP systému, takže to není tak, že byste používali nějaký jiný AI nástroje, který by byly někde jinde, ale je to integrovaný přímo do funkcionality systému. A řekněme, že ty funkcionality, který jsou podporovány ze strany AI, tak lze rozdělit do několika částí. Ta první část je řekněme převod nestrukturovaných dat na strukturovaný. To znamená to, co dostanete od zákazníka, od dodavatele, zákaznický objednávky, faktury, nabídky, tak se dá transformovat pomocí nějakých vizuálních modelů přímo do těch konkrétních objektů a strukturovaných dat. Takže to je jedna věc. Dále máme k dispozici copilota, který jednak umožňuje nebo dokáže vám poradit s funkcionalitama a jakým způsobem obsluhovat IFS. To je jakoby základní věc, ale dá se to dotáhnout až do toho, že se ptáte na data, na obsah dat a dostáváme se i k tomu, že ty data umí zapisovat a měnit samozřejmě s ohledem na přístupový práva a potom jsou to takový jakoby analytický a prediktivní funkce, který využívají ty data, který jsou přesnější díky tomu, že můžete nestrukturovaný data převést na strukturovaný, tak s nimi dále můžete pracovat prostřednictvím nějakých prediktivních modelů, ať už jde o predikci cashflow, predikci poptávky, používáme nějaký optimalizační modely při plánování, jak teda plánování výroby, tak plánování třeba servisních techniků v terénu. Takže to jsou asi ty základní třídy v tom ERP, který z hlediska IFS můžeme využít a o kterých jsme taky koneckonců připraveni se bavit na konferenci.

Lukáš Smelík: Já vím, že kromě konference se blíží datum i vašeho pravidelného setkání zákazníků a tím pádem pravděpodobně jste v kontaktu se zákazníky, kteří už mají za sebou tu implementaci z větší části hotovou. A mě by zajímalo, jestli právě na těchto příbězích zákazníků dokážeme vypočíst ty největší výhody, které umíte do výroby přinést. Co tedy nebylo předtím než bylo vaše ERP a teďka už je součástí výroby vašich zákazníků?

Milan Tesař: Já řeknu jednu věc, která ve mě poslední dobou hodně rezonuje a je inicializována několika dialogy s potenciálními zákazníky a zároveň dialogem s aktuálním zákazníkem. A mě jako velice potěšilo, když mi stávající zákazník říkal na moji otázku, co se teda zlepšilo v té firmě nebo co si uvědomuje, že je, že je jinde oproti předchozímu stavu, tak mi říkal „No já mám přehled, já vím jako kde co je a co se kde má stát a co se chystá.“ A ono to zní jako samozřejmě, ale není to samozřejmý. A u potenciálních zákazníků se s tím člověk zas tak často nesetká, protože naší snahou a samozřejmě snahou všech lidí používajících ERP, aby to ERP tvořilo co nejlepší vlastně digitální obraz té společnosti, vlastně takové digitální dvojče. Ale rozdíl mezi tím digitálním dvojčetem a tou realitou je různě odlišný. A pro mě je fakt největší odměnou, když mi řekne zákazník, že ta digitální dvojče odpovídá tomu, co je v realitě a
skutečně se podle toho dá řídit a dá se podle toho rozhodovat a netráví čas hledáním různých věcí nebo zjišťováním po telefonech, po mailech, co se kde děje, aby se vůbec mohlo rozhodnout, co se má stát.

Lukáš Smelík: Já se přiznám, že už jsme několik rozhovorů, ať už s kamerou nebo bez, spolu vedli a bavili jsme se i o tom, že největší problém nebo výzva při implementaci je samotná změna v té výrobě, že ten lidský faktor a přijetí té změny je velká výzva. Ostatně o tom se budeme hodně bavit i na konferenci a mě by zajímalo, jak se vám daří nějak zase tu jiskru té změny u zákazníků a jestli je to pořád stejná největší výzva jak u zpět u toho zákazníka se svým řešením.

Milan Tesař: Určitě je to výzva. A když rovnou navážu na to, na to, o čem jsem mluvil, tak to, jakým způsobem interně firma přijme ten produkt, který znamená vlastně i změnu interních procesů, tak jakým způsobem tole všechno adoptuje, tak ve finále rozhoduje o tý podobnosti toho digitálního dvojčete s tou realitou a ve finále to rozhoduje o úspěšnosti té firmy, protože ta technikálie té implementace, to je něco, co co se dá zvládnout a co je do jisté míry rutina. Ten change management, interní řízení, změna firmy je jako něco, co je vždycky jiný. Je to je to zajímavý. Je to hodně na straně zákazníka, protože my v tom hrajeme zejména tu roli, aby došlo k tomu uvědomění, že něco takového se má stát. A samozřejmě to podporujemw všemi možnými prostředky, ale todle musí jít zevnitř. Takže my se snažíme o tom mluvit a já osobně o tom mluvím už jako od prvních okamžiků, kdy se setkáme s tím zákazníkem. Už od prvního okamžiku vlastně se potkáváme v rámci obchodu a snažíme se to akcentovat. Dokonce je na to separátní projektová fáze, takže je jasný uvědomění, že něco takového musí nastat a jsou definovaný techniky a best practices, jakým způsobem to dělat. Takže pokud to bude na straně zákazníka respektováno a pokud tam budou lidé, kteří tu změnu chtějí nebo alespoň akceptují, tak máme našlápnuto k tomu, aby se to povedlo.

Lukáš Smelík: Já moc děkuju. Já doufám, že na konferenci zamíříte, ať už jste ochotni tu změnu udělat a víte o tom a nebo tom ještě nevíte, protože vás přesvědčíme. Rozhodně vás přesvědčí i Milan Tesář ze společnosti InfoConsulting, kterému děkuji za tento rozhovor a s vámi i já tam budu také se těším na konferenci.

Milan Tesař: Díky moc.