VR training s.r.o.

Lukáš Smelík: Smart Industry neboli chytrá výroba, je hlavně o technologiích. Skloňují se tam pojmy jako rozšířená realita, internet věcí, umělá inteligence, ale ta realita může být také virtuální. A právě na tohle téma a jak virtuální realita je použitelná ve výrobě, se budeme bavit s Markem Bárdym ze společnosti VR Training. Já vás vítám a rovnou se výroba, kde najdeme to správné použití?

Marek Bárdy: To správné použití, to efektivní použití je za nás hlavně ve vzdělávání, v efektivním vzdělávání. Typický use casy pro vzdělávání, kde se uplatní virtuální realita a dává smysl, jak ekonomicky, organizačně a tak dále, tak je ve dvou hlavních oblastech a to je vzdělání výrobních pracovníků a vzdělávání pracovníků v údržbě.

Lukáš Smelík: Jak si to vzdělávání můžu představit? Znamená to, že celé to vzdělání, to školení probíhá v rámci nasimulovaného prostředí ve virtuální realitě?

Marek Bárdy: Přesně. Ono virtuální realita je ve finále podružná. Ono je to mnohem jednodušší si představit, že virtuální realita vám zprostředkuje svět, kde si vyurčujete pravidla, jak bude vypadat a jak se bude chovat. Takže ona de facto eliminuje ty problémy reálnýho světa, kdy vy nemůžete trénovat na stroj, který běží 24×7, ale ten člověk potřebuje získat tu dovednost a to právě ta virtuální realita dokáže. Nemůžete toho člověka dát do prostředí, který je nebezpečný, ale musíte ho naučit ty situace, jak předcházet tomu, aby se do toho nebezpečí nedostal. Takže vlastně ta virtuální realita jenom sekunduje paralelní svět, kterj vy potřebujete k tomu, abyste někoho něco naučil.

Lukáš Smelík: Mě k tomu napadá, velkým problémem například v průmyslové údržbě je odchod zkušených pracovníků. Je ta virtuální realita třeba klíčem k tomu, jak zachovat to leté knoow, toho zkušeného pracovníka a díky jeho znalosti. naprogramovat to prostředí a předat to těm dalším generacím už třeba, když není k dispozici ten zkušený pracovník? Protože tady vidím velkou příležitost pro spoustu firem.

Marek Bárdy: Ono ten odchod zkušených pracovníků je kombinace. Nám s tím člověkem odchází znalost a dovednost v kombinaci a to je to nejhorší, protože vy tohle nedokážete napsat na papír a nedokážete ani natočit do videa. A vlastně kombinace toho, že ten zkušený pracovník se v nějaký situaci rozhodne a udělá něco, tak se strašně špatně uchovává. To virtuální realita dokáže a tím je to samozřejmě není to jednoduchý, je to pracný, je to dlouhodobý proces, ale tohle vy dokážete uchovat a zajímavej efekt je, že vy uchováváte standard, kterej tím, že ta virtuální realita jde tou svojí cestou, která je nejefektivnější, tak vlastně ona neodpouští nestandard. A z hlediska výroby a to hlavně údržby, tak ten nestandard přináší 90 % problémů. Typický problémy typu Franta si myslel, že Vašek ví a je z toho zničený nástroj, který se nedá nahradit. A to právě virtuální realita eliminuje, protože učí všechny tímhle standardním způsobem a nedostanete ty znalosti a dovednosti od někoho, kdo se zrovna špatně vyspal a nebo zrovna měl jinou práci a vás odbyl.

Lukáš Smelík: Já sám vím, že tady tenhleten model tréninku je vlastně už od nějakého počátku využívání virtuální reality a často se skloňovaly různé možné problémy nebo obavy těch potenciálních uživatelů, jakože veškeré ty zařízení byly poměrně ergonomicky e nevyvážené, byly těžké, jak dřív si stěžují, že jim z toho není úplně dobře. Jsou ty obavy na místě nebo z těch zkušeností se tady tohleto v praxi vlastně rozpustí?

Marek Bárdy: Ty obavy jsou na místě. Dřív to bylo téměř jako pokaždý. Bavíme se o historii osm let zpátky a ty obavy jsou stále pořád na místě, protože ta technologie je primárně určená pořád pro gaming. To, že někdo z technologií, která je určená pro gaming, vytvoří profesionální pomůcku, je pak už na tý konkrétní na tý konkrétní firmě. Takže jsou tu firmy, který řeší tyhle problémy, dodavatele, který řeší tyhle problémy a firmy, který ne. My vlastně od prvopočátku, kdy jsme narazili na tyhle problémy, který jednak nám kazily ty zakázky a prostě nedávalo to smysl, tak jsme si dali jasný pravidla, že lidem nesmí bejt špatně a nikdy v životě nesmíme vzdělávat lidi na to, jak se ovládá virtuální realita. Ta virtuální realita je podružný nástroj a ve chvíli, kdy mi tam přijde člověk klidně z cizí země, tak jediný, co se musí naučit, je dát na hlavu a potom už to musí běžet hladce. Nesmím mu říkat nic, jak se to ovládá, nic toho čeká. On jediný, co musí umět, dá si to na hlavu a vyjde z toho jako člověk, kterej zvládne nějakej výrobní proces nebo proces údržby.

Lukáš Smelík: Z oblasti tréninku a virtuální reality se ukazuje teda, že je to zajímavá praxe. Našli jste ještě nějaké další uplatnění, které přirozeně mohlo vzejít z toho užívání nějaká další aplikace, kde tu virtuální realitu dokážete použít?

Marek Bárdy: Našli jsme jednu oblast, která se velmi odráží od toho, o čem se celou dobu mluvíme. Protože my vlastně tím, že tvoříme virtuální svět, tak my ho dokážeme vytvořit v čase, kdy ten reálnej svět neexistuje. Typicky automoty firmy nebo firmy, který se potýkají s častou obměnou výrobních technologií, tak pomocí virtuální reality my tu technologii novou linku, ať mluvím konkrétně, navrhneme. Vytvoří se na ní, vytvoří se díky ní layout, odladí se procesy, prototypuje se v tý virtuální realitě, potom se to zadává ověřený, vyzkoušený do výroby a ve chvíli, kdy se linka vyrábí, tak já jako šéf, šéf firmy zacvičuju svý zaměstnance a ve chvíli, kdy mi tam tu linku postaví, tak já tam dávám tým vytrénovanejch lidí, který jsou schopný v první vteřině fungovat.

Lukáš Smelík: Já jsem zachytil i jinou mediální událost. kterou s virtuální realitou máte. Mohli bychom se u ní na chvilku zastavit, protože vy jste si dali zajímavý cíl, jestli ho dokážete představit.

Marek Bárdy: Dokázali – dali spíš dostali jsme zajímavou možnost. My při 10letém výročí jsme řekli, že technologie virtuální reality mimo ten komerční svět pustíme i ven směrem ke společenský odpovědnosti, protože víme, co to dokáže a vlastně ho používáme jenom komerčním způsobem. Naši zákazníci po ze stran firem, škol, organizací, nemocnic, tak po nás tě trénink první pomoci, což je technologicky obrovsky náročný, protože tam potřebujete mít haptickej prvek, což virtuální realita nedokáže. Takže pro nás jako technologická bariéra tohle jsme postavili a ve chvíli, kdy projekt jsme postavili, nasadili jako společenskou odpovědnost se dá říct, tak mě velmi překvapil zájem všech těchhle segmentů a projekt se rozmohlový úrovně, že vlastně jsme byli nuceni z hlediska naší jako odpovědnosti za to, co máme v rukou, si dát tenhle velkej cíl a vytrénovat 100 000 lidí v první pomoci za jeden rok. Pro zajímavost těch 100 000 je odvozený od toho, že 100 000 lidí se vytrénuje v Český republice v součtu všech tréninkových školících organizací za jeden rok. My to chceme dokázat při tom, že budeme sedět na židlí v kanceláři a ta technologie to udělá za nás a to je cíl k tomu, jak se dostat z toho našeho 1%, co dokáže jako zachránit život k číslu, který má aspoň trošku větší smysl.

Lukáš Smelík: No a podaří se to? Je to reálné to takové číslo?

Marek Bárdy: Počítadlo jsme spustili před třema měsícema a teď máme 11800 vytrénovanejch lidí. Věřím, že se to podaří. Jsme pořád na začátku. Projekt akceleruje, jedeme po exponenciále v počtu trénujících lidí, tak věřím, že se to podaří.

Lukáš Smelík: Dobře. Já myslím, že to je skvělá ukázka toho, že ta virtuální realita, není potřeba se jí bát. Ideálně vyzkoušet si to na vlastní kůži a doufám, že třeba tuhle možnost budou mít návštěvníci konference v Pardubicích.

Marek Bárdy: Budou budou si moct vyzkoušet jednak ten firemní sektor, kde si můžou vyzkoušet údržby pro zajímavost, ale budou si moct vyzkoušet tu první pomoc. Budou si moct získat certifikát o tom, že absolvovali kurz od Červenýho kříže. Všechno bude. Všechno tam bude.

Lukáš Smelík: Dobře. Já myslím, že tohleto je skvělá výzva. Nakonec věřím tomu, že vás bude zajímat sicí ve výrobě, ale proč ve volném čase na konferenci moc ho nebude, protože čeká nás spousta zajímavého obsahu třeba o virtuální realitě, ale možná někteří z nás si najdou čas. Já se k tomu hlásím, že se nechám vytrénovat, abychom to počítadlo zvedli o kousek výš a doufám, že tam budete taky. My se na konferenci uvidíme.

Marek Bárdy: Super. Budu se těšit. Děkuju.

Lukáš Smelík: Děkuju.